Fotogenická

Holašovická babička zadělala na buchty. Světnice se rozvoněla a každý, kdo prošel okolo otevřeného okna, věděl, že kamna táhnou dobře. Pacholek Kuba, doktorskej Mach... I...

Dojdi až na kraj, kde začíná Balt. Je to jinaký pocit než na jihu. Studená svoboda se špetkou smutku. Takový pohled přitahuje duše s jizvami, které daly slib mlčení. Dívají se...

Viděti ve snu stodolu, kde je pěkně poklizeno, značí bohatství. Já vidím zase dětství, které vonělo senem a starými trámy. Vidím babičku, co vždy postávala s hrníčkem bílé kávy...

Tenkrát se jim říkalo padlé dívky. Žily v domě 38, kam se místní mládenci vydávali za potěšením a láskou. Samozřejmě za úplatu. Už tehdy zanechal věhlas nejstaršího řemesla...

Eliško, kterej klíč je od půdy? Je sobota, týden po Noci kostelů a první, co mě napadá po vstupu na věž, je hned několik hlášek z mého oblíbeného filmu. A tady to sedí. Pěkná,...

„In vino veritas, in pivo taky.“ — Neznámý autor Jsou vřídla a vřídla. V karlovarském sklepě přímo u pramene je zřejmě jedno takové s velkým V. Prostě kudy teče, tudy léčí.

Byl připraven posvítit na něj vším, co měl. Byl překvapen, kolik stínů tím vytvořil.  Měl však jasno a věděl, kdy zhasnout.

Být jednou z větví, která ponese a unese. Být připravená na všechna počasí a rozmary rosniček. Na špačky a děti mezi listovím. Záchranou před sluncem těm, co hledají si stín....

Mlýnská kolonáda v Karlových Varech je postavena v pseudorenesančním stylu a patří mezi největší ve městě. Vyvěrá zde pět minerálních pramenů: Mlýnský, Skalní, Rusalka, pramen...

Kdy je louka nejkrásnější? Za letního deště a slunečních paprsků. Svěží vánek jako pohlazení a vůně jako vzpomínka. Na dětství, kamarády nebo první pusu. 

Dívky se scházejí kolem obnaženého stromu a pouští se do díla. Májka zdobená barevnými stuhami, pentlemi, věnečky, krepovým papírem a šátky se vztyčí uprostřed vesnice jako...

„Z Galské země do Prahy roku 1312 utekl korunovaný lev se širočinou v tlapách,“ začal kronikář. A co hlásaly Lidové noviny o 600 let později? „Ke Kosinovi do Kaprovky na...

Novalis vylétl vzhůru za svým „Modrým květem”, aby našel odpověď na nejdůležitější otázku. Možná to byl záměr, možná náhoda, ale kniha zůstala otevřená stejně jako jeho příběh....

Jsou všude jako naše neviditelná součást života a přítomnost něčeho neuchopitelného, co nás žene stále dopředu. Zvuk jejich křídel vypráví o tom, jací jsou a jací bychom mohli...

Místo rozličných příběhů, setkání dvou směrů, ducha a těla, muže a ženy, kde střed je bodem pro pochopení prostoru nebo ukrytá tajemství. Křižovatka cest našich osudů nebo...

„A kerej to je, pan Rudolf?” Mistr Rudolf, prosím vás! Vopatrně na to, nebo nehne ani prstem. To on je tuze výraznej, heleďte. Nejde ho zaměnit, jaká to je vysoká osoba. Velký...

Prostý vynález přírody, který v nás probouzí fantazii. Obzor. Někdy obyčejný, střídmý, jednoduchý, nenápadný, přirozený, nenucený a naivní. Občas jako my. V nedohlednu.

„Kam jdeš?,“ optala se žena. „K sousedovi na kmínku,“ odvětil hospodář. Proklouzl brankou a sklenky zazpívaly. O špýcharu, o stodole, o kapličce, o Haničce, o Růžičce, o...

„Nazdar bratře, je tu Mánes?“ pronesl Tyrš. Fügner opětoval pozdrav a potřásl mu rukou. „Ne, teď maluje prapor a pak bude zápolit se skicou našich krojů. Prý se u toho...

Riga, New York i Budapešť mají své obří sochy, které značí jediné. Svobodu. Ta však není výsadou velkých měst. I Domažlice mají svůj pomník od sochaře Otakara Švece. ...

Povídám. Tenhle šindelový klobouk už něco pamatuje, ale nikdy se neonosí. Je to jako včera, co jsem upnul do strýčka první doleva točené. Chápej, to je destička ve svěráku. Moje...

Je to voda tajnůstkářka. Kdyby mohla mluvit, tak ji nezastavíš. Kolíbala by tě svými slovy pořád sem a tam. Náladová vypravěčka s hlubokými příběhy, které se táhnou až u samého...

Začalo mrznout a padnul první sníh. Čekáme.  Mažeme a plánujeme trasu, než nasedneme a ono to pojede, pěkně jak má. Lanovka, život nebo ty lyže.

Ta zeď je hlavně vysoká a to, co je za ní, je vzácné. A tak před ní stojím a dívám se na žebřík. Uklidňuji se, že musím mít trochu odvahy a dojít až na vrchol, a to i s vědomím,...

„Vesno, Vesno! Hoří mlejn!“ Ale kuš, pacholku! Ani ve snu. „Šak se mi splašila kobyla, jak to fajruje. Je to vidět až vod Újezda, ty rudý voči.“ Aby ne, když je to pěkně na...

Chci pláchnout a urvat se ze řetězu. Jen ať peří lítá a hlava se točí. Vírou vše začíná.

Poznaň je krásně baculatá a tenká jako její uličky a náměstíčka. Je přítomná, vyrovnaná s minulostí a zřejmě i s tím, co přijde. Mnoho pestrých kaváren, pekáren a hospůdek jako...

Baltské moře je temnější a tajemnější, než ostatní, jaké jsem viděl. Tamní racci jakbysmet. Vše je vzdálené a neuchopitelné. Jako mysl nebo hladina, která může každým okamžikem...

Létají spolu už dlouhá léta. Střídají se před sebou a drží směr. Dávají sílu jeden druhému, aby doletěli, kam mají a pak se opět vrátili na začátek lásky.

Vincent van Déšť se rozhodl namalovat letní scenérii. Vše zelené potemnělo a žlutá zazářila. Statek se zahalil do zrna padajících kapek, které rozehrály kontrast barev. A to se...

Zelné rynek působí jako jednoduchý syžet od Hitchcocka. Takové moravské okno do dvora, které stačí otevřít a už rozdává role ve stejném tempu jako trhovci zeleninu ve spodní...

To, co stojí, také létá. Napříč směry tvého světa. Jen ZEN, tam a sem.

Seděla naproti u dalšího stolu a něco si psala do diáře. Stejně rudého jako její šaty s vysokým rozparkem, který odhaloval dlouhé nohy ze sametu. Střevíčky na podpatku byli jen...

Říkají mu salón republiky. Shodou okolností jsem seděl i já v salónu, ale pivním, když vznikla tato fotografie. Takříkajíc od stolu jsem fotil a objednával jedno orosené na...

Podzimní ráno a líné slunce právě vstalo. Kopec je strmý a zrovinka mě vítá dřevěný plůtek, za kterým si lebedí malá chaloupka jak z pohádky. Pára nad střechou a léto babí....

Vzpomínáte na svůj první film? Na titulky, které jste nestíhali číst? Tvrdé sedačky, vyprodaný sál a na ty poslední, kteří brali za vděk i uličku? Proč? Protože KINO! A třeba to...

Chodí po špičkách a studené nožky má. Přišla jen na návštěvu, že prý na skok, aby pozdravila. Ta slečinka zima.

Všemocný živel a vládce větru se posadil na pařez a nabil fajfku veselým tabákem ze své zahrádky. Rýbrcoul si chtěl zlepšit náladu potom, co se mu Sojka zaletěla kamsi do...

„Nade vším tady vévodí (opravdu vévodí, a to po vévodech Eggenberských) tamhle nahoře zámek a hlavně věž, jedna z nejvěžovatějších věží, jaké jsem kdy viděl, řekl bych, že věže...

V její zahradě za plotem rostou vysloveně nevídané poklady. Třešně jak víno, divoký plevel a starý bodlák, který se jen tak nevzdává. Sladké jahůdky už se tetelí v dlaních malé...